Červenec 2012

Myslím, že jsem se z části probudila z říše snů

29. července 2012 v 0:55 | Angelyn |  Angelyn
Ještě nedávno jsem byla neustále ponořená do mé fantazie.. možná jsem byla více zasněná a méně vnímala realitu. Uzavřená v tom svém světě plném Michaela, mých představ, jaké by to asi bylo, kdyby..... a spoustu dalšího. A když se na to teď dívám, mám pocit, že to nebylo správné. Občas si zafantarízovat je fajn, ale u mě už to vedlo k tomu, že bych se z toho všeho snad mohla časem doslova zbláznit. Ale teď... jsem zamilovaná. Poprvé ve svém životě.. není to platonická láska.. není to celebrita, kterou budu vídat jen z časopisů.. je to má láska, které se můžu dotkout, kterou můžu skutečně políbit, které se můžu dívat do očí, se kterou mohu opravdu promluvit. Většina dívek si najde svého kluka podstatně dřívě. Mě bude v srpnu 17 a až teď jsem něco takového prožila poprvé.. ale nestydím se za to.. to čekání se vyplatilo. Všem svým SB chci oznámit, že s blogem prozatím končím. Je mi to vážně líto.. Vždyť jsem ho ani pořádně nerozjela, ale přesto mi tenhle koníček přestal přinášet potěšení.. už nemám radost z toho, když vložím nový článek, už mě nebaví psát má povídka, dokonce už ani netrávím hodiny denně u obrázků a videoklipů Michaela.. Možná, že časem se ke svému blogu vrátím, ale zatím nemám ani trochu chuť.. Ať se vám ostatním v blogaření daří! Vaše blogy občas navštívím a přečtu si, co je u vás nového :). Hlavně, ať vám váš blog přináší radost. Protože to je nejdůležitější :)

S láskou Angelyn

Zpátky z Chorvatska

8. července 2012 v 22:06 | Angelyn |  Angelyn
Hi! x)
Dnes jsem se vrátila z Chorvatska.. z počátku jsem byla docela zklamaná... matka slibovala, že pojedeme do Itálie. (už od mých sedmi let mi totiž snad každý rok slibovala, že se podíváme znova k moři, ale finančně to nevycházelo.. tak jsem čekala trochu více než Chorvatsko po tak dlouhé době.. ale lepší něco než nic!). Nakonec to nebylo špatné.. No a co jsem tam dělala? Ráno jsem vstala a šla k moři... v hodinách, kdy nejvíce svítilo slunce jsem zalezla do chatky.. většinou jsem usla.. a kolem šestnásté hodiny jsem znova zamířila k moři, večer jsem četla knihu nebo poslouchala hudbu... no.. a to je asi tak vše.. Občas jsem se i prošla po městě a jednou jsme byli na výletě lodí... Nebyli tam se mnou žádní přáleté v mém věku.. a s někým se seznámit mi dělá veliký problém.. jsem příliš stydlivá.. Ale pro mě bylo hlavní vidět zase moře a to se splnilo.. Dokonce jsem se i trochu opálila.. jsem bílá jako stěna.. a to i většinou přes léto, ale nakonec se mi povedlo alespoň trochu se opálit.. Docela jsem si odpočinula a zapomněla na všechny starosti.. ale jakmile jsem překročila práh našeho domu, znova na mě padl ten nepříjemný pocit.. to se mi stává často... že se doma cítím nešťastná.. vlastně ani pořádně nevím proč..
Brzy se dám do psaní další kapitoly, takže přemýšlím, jak to bude pokračovat =) No a jak si užíváte prázdniny vy? Doufám, že máte spoustu plánů, nebudete se ani na vteřinu nudit a užijete si ty dva měsíce pořádně naplno!


S láskou Angelyn