Kapitola 2.

19. června 2012 v 13:57 | Angelyn |  Povídka
Děkuji vám za přízeň! Vaše komentáře mi udělaly obrovskou radost a nakoply mě k napsání další kapitoly =). Mimochodem: všimli jste si, že jsem ještě nevymyslela název? x)) A ještě něco: tuhle povídku vymýšlím přímo na místě.. nemám nic předepsaného.. a mezitím, co píši tento úvod, pořádně ani nevím, jak to bude dál... skvělé, že? =))

Tak strašně rychle to uteklo.. 1. červenec už je tady. Spousta lidí odjíždí daleko od svých domovů, konečně si pořádně odpočinout, já ale spíš trávím čím dál tím víc času v nahrávacím studiu.. mé myšlenky a nápady se pomalu začínají přeměňovat v něco tak úžasného, co nazýváme hudbou... v hlavě mi tkví spousta nových melodií.. spousta nových textů a hlavně spousta nových nápadů.. chci vše dovést k dokonalosti.. aby to bylo přesně tak, jak si představuji... i když pro mě, jako pro perfekcionistu to nebude lehký úkol.. ostatně jako vždy.. Dnes jsem trávil ve studiu dlouho dobu.. od ranních hodin až do večera.. Ze studia jsem odcházel s dobrým pocitem, díky dobře odvedené práci.

Když jsem vstoupil do své ložnice a sedl si na postel, první myšlenky, které mi proběhli hlavou byly: ,,Co já teď budu vlastně dělat?'' Najedl jsem se už ve studiu a hlad nemám, takže večeřet nebudu. Personál už nejspíš spí.. takže si s nikým ani nepopovídám.. Čtu velice rád knihy, ale dnes jsem na to neměl náladu.. A spánek? No to už vůbec ne, právě proto hledám jak se zabavit, dokud na mě nepadne únava.. Šel jsem tedy ven, trochu se projít, ale ani to nemělo moc veliký úspěch... Pak jsem se rozhodl: Když mě občas přepadne taková nálada, že se mi nic nechce dělat a na nic nemám náladu, jdu do částí svého domu, kam obvykle nechodím moc často.. jako například dolů do kuchyně.. tam mě to nějak vždycky táhne.. už několikrát jsem tam v tyto noční hodiny zavítal.. a co tam vůbec dělám? No přece to, co se v kuchyni obvykle dělá.. zkouším něco uvařit! =) Někdy to dopadne bídně, ale jednou jsem upekl fakt skvělý koláč a personál Neverlandu si ho hned rozebral a do pár minut jakoby se po něm slehla zem..

Šel jsem tedy dolů po schodech do kuchyně, kde ale na mě čekalo malé překvapení.. svítilo se tam.. v tuto dobu tam obvykle nikdo nebývá, tak jsem myslel, že třeba jen někdo zapomněl zhasnout, ale nebylo tomu tak, jelikož jsem po chvíli uslyšel hlas a ten hlas si zpíval! Nebyl mi ani trochu povědomí.. Dveře byli otevřené a já tedy vstoupil... zády ke mě byla otočená mladá žena, kterou jsem v životě neviděl. Chvíli jsem přemýšlel.. po chvíli mi to došlo: Vždyť dneska měla přijet dcera mojí kuchařky Jane! Úplně mi to vypadlo.. jak jsem na to mohl až takhle zapomenout? Jak jsem říkal, byla zády ke mě.. myla nádobí a něco si při tom zpívala.. První, co mi proběhlo hlavou bylo, že má nádherný hlas.. byl tak něžný, tak nádherně se poslouchal.. vlastně můžu říct, že mě už dlouho nějaký hlas takto neuchvátil.. Druhá myšlenka, která mi proběhla hlavou byla, že má nádherné vlasy.. nádherný odstín hnědé barvy, dlouhé do půli zad, které se jí lehce vlnily... pak jsem zpozoroval její odstíň kůže, která byla lehce snědá.. na černošku jí měla moc světlou a na bělošku tmavou.. No a poslední myšlenka, která mi proběhla myslí byla, že... no... že má úžaný zadek! =)) Při přemýšlení nad onou dívkou, jsem si uvědomil, že se k ní pomalým krokem pořád přibližuji!.. ,,co teď...'' Přišlo mi nevhodné abych se jí najednou zjevil za zády.. a začal se představovat... tak mě napadlo, že hezky zase odcouvám zpátky... a zahraji scénu, jako že jsem teprve teď přišel.. zaklepu na dveře a pozdravím... Pravda je, že jsem s tou dívkou hrozně moc chtěl promluvit.. No a tak jsem tedy začal couvat.. couvání mi obvykle jde skvěle, ale zrovna teď se stalo přesně to, co jsem nechtěl.. narazil jsem do pověšených pánviček, které v tom tichu nebylo možné přeslechnout. Bravo Michaeli, to se ti vážně povedlo! Ta dívka sebou prudce otočila a vyděšeně se na mě podívala.. Bože.. Jane měla pravdu. Je nádherná! Její modré oči.. nikdy předtím jsem neviděl podobnou barvu modrých očí... Její něžný nos a plné rty.. vlastně celý její obličej mi připadal perfektní!
,,Pane Jacksone.. já se omlouvám.. já.. já.. jsem asi.. zpívala moc nahlas..''
,,Slečno.. jen se mi prosím neomlouvejte.. to já se omlouvám.. tohle jsem nechtěl.. já.. nechal jsem se asi unést.''
Usmál jsem se na ní a ona mi úsměv opětovala.. velice půvabný úsměv. Přistoupil jsem k ní a podal jí ruku:
,,Já jsem Michael.''
,,Vážně?'' Řekla a pousmála se. Na to jsem se musel usmát i já. ,,Jmenuji se Angelyn.'' A stiskla svou hebkou rukou tu mou.
Tak Angelyn.. Myslím, že jsem právě potkal anděla..
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Zuzy Zuzy | Web | 19. června 2012 v 15:52 | Reagovat

Miku, ty nešiko, kdepak covat vpřed !:-) Krásně popsané setkání... i to jak jí civěl na zadek.. proč by taky ne..:-) tak Mike už zná Angelyn, tak můžou povídat celou noc!

2 Nikola Nikola | Web | 19. června 2012 v 17:20 | Reagovat

To nevadí, postupem času, Tě napadne, jak povídku dokončit a jak s ní pokračovat, jak ji nazvat... :-) Já jsem povídku promyšlenou měla celou dobu, co se v blogu zveřejňovala povídka poslední.

3 Mandy Mandy | Web | 19. června 2012 v 20:20 | Reagovat

Nápady a myšlenky se přeměňují v úžasnou hudbu...napsalas to krásně, v Mikově případě je to stoprocentně pravda :) Á, setkání! A ona si zpívá, to je tak milé :)) a jak ji pozuruje, to jsou komentáře!! :D úplně ho vidím, jak narazil do těch pánviček...směju se nahlas, vážně! :'D A jak je mu trapně, to je tak hezké :DD :) No a prý: ,,Já jsem Michael." myslim, že už dlouho se nikomu nepředstavil :D Já s mou povídkou také nemámm připravený konec a píšu ji jen tak, mimochodem - jde ti to :)

4 Angelyn Angelyn | Web | 19. června 2012 v 23:46 | Reagovat

[1]: děkuji ti! x) Tak.. proč by se nekoukl.. =)) Jistě si spolu budou povídat a nezůstanou jen u představení :))

[2]: Moc doufám, že mi budou přibývat nové a nové nápady.. zatím mě něco napadá, tak je to na dobré cestě.. =)Já bych asi nevydržela zveřejnit mou povídku jen pokud bych měla napsané všechny díly.. jsem na tohle hrozná :D

[3]: jů děkuji ti moc! x) Tvůj komentář mi udělal opravdu radost.. :-) No jo.. Michael se nám představil =D.. Ve zmatku dokáže člověk udělat opravdu cokoliv.. ale tak.. je to slušnost, no ne? x))

5 Monika Monika | Web | 20. června 2012 v 11:16 | Reagovat

Aááá tak už ji tu máme:-) A jak krásně si zpívá a ty rozpaky...miluji vždycky to první oťukávání...:-)
A že povídka nemá ještě názevY? Nevadí, postupem času na všechno přijdeš a vhlavě budeš mít tolik nápadů, že se až sama budeš divit:D

6 Nikola Nikola | Web | 20. června 2012 v 13:13 | Reagovat

[4]: Určitě budou, neboj :-).
No, abych pravdu řekla, já jsem taky natěšená, ale musím počkat, teprve až, když dopíšu třicátou kapitolu, pak to začnu postupně vkládat, zbývající dopíšu během, ale teď na tom začátku, by holky dlouho, dlouho čekaly na další... Já totiž kromě toho psaní, mám i jiné věci, kterým bohužel musím dávat přednost (víz rubrika o mně)a i když teď třikrát týdně po tři týdny jezdím pryč, odpoledne to nějak stíhám a pokud se zadaří a je času dost, napíšu i dvě za den až dvě a půl, možná i tři. Původně jsem to měla připraveno na srpen, ale pokud to půjde tak dobře, jako teď, začnu už 18. června, aby holky dlouho nečekaly.... :-)

7 Nikola Nikola | Web | 20. června 2012 v 13:17 | Reagovat

[6]: Jo a ještě něco :-)... Pokud ti to nebude vadit, ráda bych si tvůj blog přidala mezi oblíbené na tom svém, abych nějakou kapitolu neprošvihla :-D.

8 Angelyn Angelyn | Web | 20. června 2012 v 13:30 | Reagovat

[7]: No to budu jedině ráda.. i já si tě přidám, jestli nevadí.. x)

9 Christine Jackson Christine Jackson | Web | 20. června 2012 v 23:30 | Reagovat

Majkle! Jakto, že se Ti zrovna teď moonwalk nepovedl.. :D Tohle me teda rozesmálo!! Pecka pecka! Už se těším na pokračování!!! :)))

10 Wendy Wendy | 24. června 2012 v 8:01 | Reagovat

Krásný dílek.
Nejvíce se mi líbilo že i jako v předešlém
dílku tam na konci bylo něco vtipného u čeho jsem se musela pousmát.
Skvělý dílek...bravo.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama